Stačily 4 kapky a byl klid

Splnilo se mi přání a konečně jsme začali bydlet ve vlastním.  Konečně jsme se odstěhovali od našich rodičů a začali žít vlastní život. Jakoubkovi byli tenkrát 2 roky a s Matějíčkem jsem ještě byla těhotná, i když už jen poslední měsíc.

 
Malovala jsem si všechno na růžovo, vlastní bydlení, klid, soukromí, pohodu…. 

Přibyla mi práce ohledně domácnosti, ale byla jsem prostě doma. 
Po deseti letech vztahu a skoro dvou dětech, jsme se začali s přítelem učit spolu bydlet. Bylo to docela náročné.  Každý jsme byl zvyklí na něco jiného a že to ladění k sobě, bude tak náročné,  jsem nečekala.

Překvapilo mě, že on takový chlap bordelář, mě začal upozorňovat na prach na skříňce nebo na drobečky na zemi. Jako kdyby nechápal, že žijeme s malým dítětem a velkým psem v domácnosti. Že stoprocentně mít naklizeno prostě není možné,  pokud chci trávit čas i jinak než jen úklidem. 

Pro klid všech jsem se snažila uklízet a mít všude čisto. Dávala jsem tomu dost energie,  ale přesto to pořád nebylo podle jeho představ a docela se mě to dotýkalo.

Když se narodil Matějíček,  měla jsem najednou pocit, že ten můj Kubíček by mohl být už trochu samostatnější, že už vlastně není mimino a mohl by spoustu věcí umět sám.

Jenže chtít to po něm ze dne na den přece nešlo. I pro něj to byla velká změna,  měl brášku. Už nebyl všechen čas jen pro něj, musel se naučit dělit o mámu, čekat a být trpělivý, občas vydržet potichu nebo jen v klidu sedět. Snažila jsem se mu věnovat, pochovat ho, utěšit nebo pomazlit někdy i na úkor toho,  že Matíček zrovna plakal.  Snažila jsem se Jakoubkovi ukázat,  že ho pořád mám ráda a že tu stále jsem pro něj. 

A tak se to na mě všechno nakupilo, práce v domácnosti, vaření,  starání se o dětičky, neustálé vysvětlování o tom, že když Matěj spí nemůžeme bouchat paličkou do dřevěných kolíků a tak.

Začal se ze mě stávat pomalu natlakovaný papiňák,  o kterém nikdo nevěděl, kdy vybouchne.
Byl na mě obrovský tlak o dokonale uklízené domácnosti,  o úžasně chutném jídle, které navíc splňuje výživu pro dítě,  o skvělé mámě,  která se stíhá věnovat dvouletému kloučkovi a zároveň kojenci,  o dokonalé partnerce, která prostě všechno zvládne a zařídí, o člověku,  který má všechno, všude v pořádku a který vlastně ani nepotřebuje spát,  protože na to prostě nezbývá čas. 

S příchodem druhého miminka se hodně věcí změnilo. S vlastní domácností,  kterou jsem chtěla mít prostě hezkou a s chlapem, který si sice po sobě sice neumí uklidit ani špinavé ponožky,  ale prach na poličce ho rozčiluje,  toho na mě prostě začalo být moc.

Byla jsem fakt nervózní,  vzteklá, vztahovačná,  dotčená z každé výtky, nepřipadala jsem si dost dobrá a začala jsem fakt upadat do temnoty, ze které jsem přestávala vidět světlo.

A co by stačilo? 

Být zase mámou s lehkostí.  Potřebovala jsem najít půdu pod nohama,  potřebovala jsem najít sebevědomí, potřebovala jsem najít klid. Nešlo mi to a končilo to tak,  že jsem křičela na Kubíčka,  který za to vůbec nemohl a jen mě rozzlobil nějakou maličkostí. Pak mě to mrzelo a zase jsem se mu omlouvala a byla jsem z toho dost nešťastná. 

Věřili by jste, že mi z toho pomohly kapičky? Kapičky Bachových esencí, 4 kapky 1-4x denně, dle pocitu, dle potřeby.

Bachovy bylinné esence

Bachovy bylinné esence jsou čistě přírodní, jsou připravovány výluhem z květů rostlin a stromů, ředěné vodou a konzervované alkoholem (bio koňak či Brandy). Jsou jemnou cestou k navození harmonie v naší mysli, pomáhají lépe pracovat s emocemi a tím dobře zvládat různé životní situace. Dopřejí nám stát se sami sebou, žít teď a tady. Díky nim se může člověk zbavit toho, co ho trápí, s čím si neví rady, ať už to jsou pocity méněcennosti, strachu, vyčerpanosti, vzteku, nervozity, nejistoty, a podobně. Harmonizují přírodní silou a energií. Pomohou jít si za svými sny a cíli. Vytváří rovnováhu mezi psychickými a fyzickými problémy.

Nemají žádné vedlejší účinky, ani kontraindikace s léky a nevzniká z nich žádná závislost. Tělo si vezme jen to, co potřebuje a zbytek vyloučí. Jsou ojedinělé a úžasně vymyšlené panem Dr. Bachem, který takto chtěl pomoci většímu spektru lidí a kterému se podařilo najít jednoduchý a bezpečný systém léčení.

Elixír míru

Existují odborníci, kteří jsou schopni Vám tyto kapičky namíchat, dle vašich potřeb. Já potkala jednoho úžasného člověka pana Miroslava Kotmela, kterému jsem napsala,  co potřebuji,  co mě trápí,  co mi nejde,  byla to taková malá zpověď,  ale za to jsem dostala kapičky na míru míru 😁.

Dokázala jsem se kontrolovat,  dokázala jsem se zamyslet jestli vážně budu křičet,  dostala jsem prostor se rozhodnout,  jestli mě daná situace rozhodí nebo jestli zůstanu v klidu. Přestala jsem se stresovat z dokonalého bytu a prostě jsem ho jednou za čas uklidila a neběhala jsem s každým drobečkem do koše. Hlavně se mě přestaly dotýkat přítelovy výtky o nedokonalosti,  o tom, že mu zrovna nechutná oběd nebo o tom, že nám došla vajíčka. Získala jsem sebevědomí a začala mít sebe víc ráda.

Nevyspalá jsem byla pořád, protože Matějíček vstával v noci na kojení a i Jakoubek se občas ještě také budil, ale dny jsem zvládla bez křiku a fakt v pohodě.

Nakonec jsem se smála, i když Jakoubek na sebe převrhl celý talíř s omáčkou a já musela převléci jeho, všechno uklidit, nandat mu jinou porci a to všechno s Máťou na ruce, protože zrovna chtěl chovat a v postýlce plakal. Jindy bych se rozzlobila, křičela, že to snad není možné,  že pořád všechno musím jen utírat a uklízet,  prát a žehlit a pořád dokola.

Jenže s denní dávkou kapiček jsem nemusela.  Prostě jsem se usmála, řekla jsem,  že to nevadí, že to vyřešíme a spíš jsem se ještě začala smát, jak srandovně Jakoubek vypadá,  když je celý politý.

Stálo by to za to?

Tak co myslíte,  stálo by to za to? Zharmonizovat se,  nabrat sílu,  sebevědomí,  jistotu a klid? A co ty dětičky? Naučíme je, že všechno má řešení, že se nemusíme u toho hned zlobit? Možná je lepší jim v klidu říct,  ať si příště dávají větší pozor na talíř než na ně křičet. Navíc ony vše kopírují po nás,  tak třeba se vyhneme tomu,  že jednou budou vzteklý a ukřičený, když jim zrovna něco nepůjde nebo budou naštvaní. 

Pojďme dát klid do vlastní duše a tím do celé rodiny.

S láskou k dětem Květa ❤

Jsem maminka, která ví, jak zvládnout ten velký maraton s příchodem prvního miminka. Znám odpovědi na otázky, které přichází v začátku mateřství. Pomáhám ostatním maminkám se v kolotoči kolem děťátka zastavit, usmát se a užívat si společné chvíle s tím malinkým uzlíčkem. Můj příběh si můžete přečíst zde>> A také jsem autorkou eBooku 7 rad, jak projít začátky mateřství s lehkostí.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů